Fandíme rodině | Centrum pro rodinu a sociální péči z. s.


Hlavní navigace

FB

A
A
A

-

English

Nacházíte se zde: vyzva.prorodiny.cz » VÝZVA » Více o Projektu VÝZVA » Napsali o nás

Napsali o nás

„Naše rehabilitační asistentka Dominika je naše dobrá duše, pravá ruka, velký pomocník. Cvičí s Vládíkem už třetím rokem. Začala jako studentka fyzioterapie, opatrně a pod vedením odborníků. A dnes? Je z ní šikovná fyzioterapeutka. Ví si rady, co a jak s tělem, které se nevyvíjí, tak jak by mělo. Má nápady, energii, přináší radost a úsměv pro Vládíka, a ten oplácí stejnou mincí.

Devět let jsem MUSELA cvičit s Vláďou, musela jsem se naučit a pochopit mnoho věcí, přesvědčovat sebe, že s ním cvičím ráda a pro jeho dobro. Každý den, a nejlépe i několikrát denně. Vojtova metoda, Bobath koncept, masáže, polohování, má únava, často jeho pláč. A v mysli jen MUSÍM, chybělo, CHCI.

Vládík musí cvičit, nejlépe každý den. Ne proto, aby dosáhl vrcholových sportovních výkonů nebo byl z něj svalnatý mladý muž. Cvičí pro to, aby mohl dýchat, aby neměl bolesti, vyhnul se operacím. Cvičí, aby byl.

Dominika mi pomohla vyskočit z kolotoče povinností. Prostor dříve potřebný k rehabilitaci můžu s Vládíkem vyplnit tak, jak je nám oběma příjemné. Čteme si, povídáme. Občas spolu cvičíme pro radost, tak aby nám společné chvilky byly příjemné.“ (o rehabilitační asistenci odlehčovací služby RESPIT napsala maminka Vládíka, 2013)

„Mám trochu „volnější ruce“. Můžu odejít z domu a vím, že Honza je zaopatřený a má svůj program. Honza si může dopřát svůj volný čas, vyrazit si na procházku, na koncert, nemusí se vázat jen na mě a na mé síly a mé časové možnosti“. (maminka Iveta o odlehčovací službě RESPIT, 2013)

„Osobní asistenci využívám především k vyzvedávání syna ze školy. Asistentka Filipa vyzvedne ve škole, pokud jedou na kroužky, tak jezdí tramvají. To se synovi ohromně líbí, ale protože má velmi rád procházky, tak je pro něj naprostá bomba, když jde domů pěšky. S asistentkou jsou mu dopřávány zážitky, které se mnou neměl, protože nebyl čas. Jednou se stavili do cirkusové zoo, která byla po cestě ze školy, jindy chtěl jít Filip do knihovny. To jsme úplně koukala, protože ke knihám nikdy neměl vztah a v ten den si z knihovny přinesl přihlášku. Předtím jsme všechny věci prožívali jen spolu, neměl mi co vyprávět, teď přichází domů vždy rozveselený a vypráví mi nové zážitky. I tímhle způsobem máme k sobě blíž.“ (maminka dvanáctiletého Filipa o osobní asistenci OASA, 2013)

„Je strašná spousta věcí, které vy jako rodič postiženého dítěte musíte v životě překonávat, s čím musíte bojovat, o co se musíte snažit, aby Vaše dítěte mohlo prožít plnohodnotný život. Ale čím je má dcera starší, tou nejtěžší věcí se pro mě stává zajištění jejího volného času. Snažím se, aby mohla, stejně jako většina jejich vrstevníků, trávit své volné chvíle dle svých představ.

Zkuste se prosím na chvíli zamyslet nad tím, jak je trávíte právě vy. Jste rádi ve společnosti svých kamarádů, se kterými máte možnost zajít do kina, do divadla, na koncert Vaší oblíbené kapely, projet se na kolech či bruslích, podniknout nějaký výšlap na hory, zajít na diskotéku nebo jen tak si sednout do parku a probrat s nimi slasti i strasti všedních dnů. A přesně tohle a spoustu dalšího chtějí prožít i postižené děti a mládež. Ale oni k tomu na rozdíl od vás potřebují někoho, kdo jim při těchto aktivitách bude nápomocen. Většinou jsou to jejich rodiče. Ale dovedete si představit, že jste nuceni většinu svého volného času trávit za přítomnosti svých rodičů, mnohdy hledat kompromisy mezi tím, co chtějí oni, a jaké máte představy Vy? Je to velmi složité, mnohdy únavné a stereotypní, a to pro obě strany.

Proto jsem jako rodič velmi ráda za existenci integračních center jako je např. BRÁNA, kde v rámci volnočasových aktivit může má dcera opravdu prožít své volné chvíle přesně tak, jak si to ona sama představuje. S dobrovolníky, kteří se vzápětí stávají i jejími kamarády. Zasměje se s nimi, probere svoje starosti a trápení, pochlubí se svými úspěchy, ale hlavně prožívá i neuvěřitelnou spoustu nových zážitků a zkušeností. A díky této pomoci můžeme i my rodiče na chvíli opustit každodenní stereotyp, a udělat si chvilku pro sebe. Odpočívat a nabírat síly s vědomím, že zrovna teď je naše dítě ve společnosti někoho, s kým je mu dobře, kdo ho vyslechne, kdo mu poradí, kdo ho rozesměje, kdo ho činí v danou chvíli šťastným. A udělat někoho alespoň na chvíli šťastným přece za to stojí.“ (o integračním klubu BRÁNA napsala maminka Aničky, říjen 2013)

„Já čím dál tím víc chodím do Brány! Velké díky Bráňákům dobrovolníkům, co tam s náma tráví svoje volné odpoledne…“ (Zdeňka)

„Tenhle tábor nám dal zase mnoho a byl moc super…byla to paráda a děkuji za všechno. Obohatil nás o mnoho vzpomínek a zážitků, které nám nikdo nevezme.“ (Niki)

„ Akce Brány, při kterých můžu uživatele doprovázet a napomáhat, je pro mě zábavou a skvělé využití mého volného času. Je to čas plný zábavy, smíchu, kreativity, získávání nových zkušeností, které čerpám neustále a pořád, i když si myslím, že jsem zkušený dobrovolník. Jen je mi líto, že je nás takových dobrovolníků málo.“ (dobrovolnice Eva)
(Bráňáci o BRÁNĚ, 2013)

„I přes to, že se nám Ríša narodil s dětskou mozkovou obrnou, neodradilo nás to od cyklistiky. Dokud byl Ríša malý, mohl sedět v klasické sedačce upevněné na kole. Měl možnost výhledu a mohli jsme si při jízdě povídat. Z každého malého kluka však vyroste kluk větší, začali jsme tedy přemýšlet co dál. Napadl nás pro Ríšu vozík za kolo. Ale kde ho sehnat, nebo aspoň zkusit, jak to s ním půjde? Byli jsme rádi, že v půjčovně RODINNÉHO PRŮVODCE jsme si takový speciální vozík za kolo mohli půjčit a zase mohli vyrážet na cyklovýlety a najet s ním pěknou řádku kilometrů.“ (maminka o RODINNÉM PRŮVODCI, 2012)

„Děkuji naší osobní asistentce za Lucku, že se o ni tak krásně stará a že ji rozumově a pohybově posunuje dopředu, a tak se Lucce naskytly větší možnosti, než měla před tím, než jsme ji poznali. Osobní asistentka má obrovskou zásluhu, že je Lucka tak šikovná a mnohem víc komunikuje, více dá najevo, když něco chce. Rozhoduje ráda sama za sebe a má z toho velkou radost. Naše asistentka je úžasná a dělá kouzla s naší slečnou.“ (maminka sedmnáctileté Lucie o službě OASA, 2012)

Cvičení mi pomáhá udržet zdravotní stav, kdybych rehabilitační asistenci neměl, vypadal bych úplně jinak. (Jirka o rehabilitační asistenci odlehčovací služby RESPIT, 2012)

„Jsem ráda, že jsem v době po narození mé dcery se zdravotním postižením našla na internetu kontakt na Rodinného průvodce. Bylo to období častých návštěv lékařů, velkých obav a nejistot. Pracovnice služby nás navštívily u nás doma a od té doby nás zkušeně provází. Vzhledem k tomu, že se děvčata ze služby orientovala v problematice zdravotního postižení, přinesla do naší rodiny mnoho informací, nápadů, naděje i optimismu. Začala jsem se také scházet s rodiči dětí s postižením v otevřené skupince a potkala tak lidi, se kterými máme společné téma. Zúčastňuji se i Tematických dílen, kde se pod vedením lektora učíme řešit situace, které život přináší. Rodinný průvodce nám mnohokrát poradil v otázkách nároků na sociální dávky, při integraci dcery do školy, v nabídce kompenzačních pomůcek i ve výběru odborného lékaře. Využíváme i bezplatnou půjčovnu kompenzačních pomůcek. Aktivita Za lano, kde se setkávám s rodiči s dětmi s postižením z celé republiky, mi dává možnost změnit něco v přístupu společnosti k lidem s postižením. Děkuji všem z Rodinného průvodce za jejich podporu.“ (maminka o RODINNÉM PRŮVODCI, 2011)

„Byl to moc prima víkend, odpočinula jsem si a načerpala hodně pozitivní energie a byla legrace.“ (Věrka)

„Líbilo se mi všechno, každý program, co jsme zatím na víkendovce dělali, byl fajn a odnesli jsme si jak krásné výrobky, tak i krásné vzpomínky.“ (Lucka)

„Ubytování na víkendu se mi moc líbilo, zvlášť dostupnost s vozíkem. Dobrovolnice byly šikovné, pomáhaly mi při vyrábění a jsem moc ráda, že jsem je mohla mít. Program byl úžasný, vedení ho mělo dobře vymyšlený a hodně je za to chválím. Vytvořila jsem tady krásné věci. Vše bylo super, obě dobrovolnice byly super, bez problému. Jen doufám, že jsem jim nedala moc zabrat a že příště to bude takové jako teď.“ (Lucka)

„Tábor je vynikající příležitost, zvláště pro nás na vozíku, kteří nemáme moc možností setkávat se s lidmi a trávit s nimi čas. Taky se mi líbí, že na tomto táboře nejde jenom o bocciu, ale i o soutěže, které můžeme společně prožívat. Noční hra byla super a bubny byly moc dobrý. Největší zážitek ale byl, když jsme sjížděli na raftu Olešnou.“ (Jirka)

„Na táboře boccia se mi líbilo, jak jsme si vyrobili indiánské kostýmy a podle barev nás rozdělili do skupin. Celý týden jsem ráda luštila rébusy a hrála společné hry. Překvapením bylo vystoupení skupiny bubeníků, které se mi moc líbilo. Letos se mi dařilo i ve hře boccia a získala jsem pohár za 2. místo – hurá.“ (Danča)

Brána mě baví. Brána mi dává dobrou náladu. Brána je dobrá!!! (Bráňáci o BRÁNĚ, 2012)

„Osobní asistence je pro našeho Jirku a celou naši rodinu ta nejdůležitější služba. Jirkovi umožňuje prožívat spoustu věcí mezi kamarády ve škole, ale i mimo ni, učí ho větší samostatnosti a nezávislosti na rodičích, pomáhá mu připravit se na dospělý život, který díky jeho imobilitě bude samozřejmě velmi náročný. Osobní asistence Jirkovi moc pomáhá, aby se cítil více přijímaný společností.“ (tatínek dvanáctiletého Jirky o službě OASA, 2010)

Výhody osobní asistence vidím v tom, že nejsem sám, když nejsou rodiče doma, že mi osobní asistentka pouští PC a přepíná programy, které chci sledovat. Sleduje je se mnou a probíráme to spolu, to mám rád. Osobní asistentka mě doprovází do Střediska pracovní rehabilitace, tam sám nemůžu, na nákupu, když si chci něco koupit pro sebe (dobroty, CD, DVD apod.). Čte mi knížky, pomáhá s jídlem, masíruje. Jsem rád, že ji mám! Kdyby nebyla, starali by se rodiče. (Jan o osobní asistenci OASA, 21 let, 2011)

„Syn si může splnit nějaké přání a já u toho nemusím být.
Mám čas na sebe i ostatní děti. Můžu si odpočinout nebo dokonce i lehnout.
Dcera není závislá jen na mě, má i jiné pomocníky, a pak přijde a vypráví mi.
Dcera s asistentkou mají spolu čas vařit, dělat něco dlouhodobého a časově náročného.
Můžu na čas odběhnout a vše potřebné zařídit a neřešit, jak to zvládnout s dcerou.
V potřebnosti pravidelného cvičení s dcerou mě má kdo zastoupit.
Máme čas na nás s partnerem a můžeme posilovat náš vztah.
Nemusím s ním vše dělat já, nemusím u všeho být.
Můžu k sousedce na kafe.“ (rodiče o odlehčovací službě RESPIT, 2011)

Na této víkendovce se mi líbilo všechno, hlavně šití, výroba beránků – že to můžeme zkoušet, to co doma nezkusíme, to je super, má dobrovolnice, zkrátka celý program. Co se mi ale nelíbilo? – moje rýma. (Katka)

Je supr vidět, že to zdravé kamarády s námi baví a chtějí pomáhat a bavit se s náma. (Niki)

Víkend se mi líbil celý. Líbilo se mi, že byla legrace a zábava (jako vždy) a že nám sněžilo… (Lucka)

Mám Bránu moc ráda a cítím, že ona mě taky. Už teď se těším na další Dámskou jízdu a budu si přát, abych zase mohla jet. (Terezka)

Na této víkendovce se mi líbila výroba králíčků, potom se mi líbilo, jak jsme modelovali s tou hmotou, jak jsme dělali ty věnečky, živá vazba a chutnalo mi tady. (Deniska)

„Poznala jsem soutěžení v první lize a vím, že musím ještě hodně a hodně trénovat. Chci moc poděkovat všem trenérům, asistentům, kamarádům, spoluhráčům, mojí rodině a Bráně za pomoc a podporu, že mohu tento sport hrát. Boccii zdar!!! (Niki)
(Bráňáci o BRÁNĚ, 2011)

„V době, kdy se nemohu Honzovi naplno věnovat je o něho postaráno a má zabezpečeny všechny své potřeby. Pro Honzu osobní asistence přináší možnost aktivního života. Rodině pak osobní asistence přináší psychickou i fyzickou úlevu – nejsme na to sami!“ (maminka sedmnáctiletého Honzy o službě OASA, 2010)

„Bez osobní asistence u své dcery bych nemohla žít běžný plnohodnotný život. Díky osobní asistenci je moje dcera šťastná. Osobní asistentka je pro nás velkou oporou, zvláště teď, když rodinu opustil otec.“ (maminka jedenáctileté Ivanky o službě OASA, 2010)

„Osobní asistence u našeho syna celou naši rodinu navrací zpět do běžného života. Napomáhá nám k přiblížení k normálním vztahům mezi rodiči a stejně starými dětmi. Osobní asistence dává Vladimírkovi obrovskou svobodu a nezávislost.“ (maminka sedmiletého Vladimírka o službě OASA, 2010)

„Nestačím se divit, jak se má žena vrátila do formy v jaké byla před narozením dcery. Za posledních jedenáct let, ve kterých pečovala o naši dceru s postižením jsem málem zapomněl, jak byla předtím aktivní a plná života. Teď, když má naše dcera osobní asistentku vše se zase vrátilo. Má žena dostala prostor být znovu sama sebou a já jenom zírám. Manželka začala studovat angličtinu a je z ní sebevědomá žena, kterou jsem znal dříve.“ (tatínek jedenáctileté dívky o službě OASA, 2010)

„V Projektu VÝZVA pracujeme jako asistenti odlehčovací služby Respit už dva roky. A co nám jako budoucím fyzioterapeutům a ergoterapeutům tato práce přinesla? Asi každý jsme díky bohatým zkušenostem z asistence brzy pocítili určitý náskok ve studiu. Ze všeho nejdůležitější je však to, že být asistentem, ať už v odlehčovací nebo jiné službě, je vždy práce pro dobrou věc. A když pracujete pro dobrou věc a navíc s lidmi, kteří jsou vždy rádi za každou pozornost, zájem nebo úsměv, nemůžete odejít, aniž by to ve vás něco pozitivního nezanechalo. Jelikož my se letos s odlehčovací službou a uživateli loučíme, chtěli bychom moc poděkovat za vše, co nám Respit nabídl, a popřát mu do budoucna mnoho šikovných asistentů a spokojených uživatelů.“ (o službě RESPIT Tomáš a Renáta, asistenti odlehčovací služby, studenti Katedry rehabilitace OU, 2010)

„Dámské jízdy jsou v BRÁNĚ již tradicí. Ta letošní březnová byla přece jen hodně výjimečná. Taková, o jaké sní každá slečna, žena i dáma. Hlavním bodem programu bylo rozmazlování nás uživatelek. V podobě masáží, barevné typologie, česání, úpravy nehtů, líčení a focení. Kdo by nechtěl prožít jeden den jako skutečná celebrita? Prostor dostala i naše tvořivost. Za pomoci skvělých dobrovolnic asistentek jsme si vyrobily vonná mýdla, svíčky a bylinkové pytlíčky. Byla jsem překvapena, jak jsme všechny šikovné. Při pátečním karaoke jsme se hodně nasmály. Romantický film, kterým jsme si zpestřily sobotní večer, je jistě nedílnou součástí každého dámského programu. Kromě programu se zde sešla taky super parta, byla tu sranda, pohoda a zábava. Pochvala patří mým skvělým dobrovolnicím asistentkám Terce a Věrce, které po celý víkend pečovaly o mou spokojenost. Co závěrem? Všichni jste skvělí a já jsem moc ráda, že jsem ve vaší společnosti mohla prožít skvělý víkend, a už teď se těším na další naši společnou akci.“ (uživatelka Magda o akci integračního klubu BRÁNA, 2010)



Domů | Kontaktujte nás | Registrace | Prohlášení o přístupnosti | Mapa webu | Textová verze